Technologie LPD: Ovl�dne jednou trh?

Technologie LPD je tvo�ena kombinac� laserov�ch diod, jak� zn�te z b�n� CD nebo DVD mechaniky (jen jin� barvy), miniaturn�ch zrc�tek a fosforov� obrazovky. Diody emituj� laserov� paprsek vlnov� d�lky 405 nm do zrc�tek, d�ky kter�m je pot� dan� paprsek spr�vn� namodulov�n a prom�tnut na fosforovou obrazovku, ��m� dojde k excitaci po�adovan� R-G-B sekvence u aktu�ln�ho pixelu. Jeden by mohl (spr�vn�) poznamenat, �e cel� v�c funguje trochu jako laserov� tisk�rna a nutno doplnit, �e by to bylo podotknut� v�cem�n� spr�vn� - jen se dv�ma drobn�mi odli�nostmi: v�stup neprob�h� na pap�r, ale na ji� zm�n�nou fosforovou vrstvu a za druh�, obraz zde samoz�ejm� mus� b�t opakovan� obnovov�n (jak je dobr�m zvykem u v�ech monitor�).

V�hody technologie LPD

Firma Prysm odv�n� tvrd�, �e obrazovky typu LPD budou vyu��vat a� o 75 % energie m�n�, ne�li dnes b�n� konven�n� obrazovky a p��slu�n� displejov� technologie. Drobn� vada na kr�se tohoto v�roku nicm�n� spo��v� v tom, �e nebylo �e�eno jak� technologie m� firma konkr�tn� na mysli. Pokud to p�e�eneme, tak kdejak� dne�n� LCD spot�ebuje „a� o 75 % m�n�“ energie oproti vybran� ob�� plazm�. Zkr�tka - nen� zn�mo, zda firma myslela na LCD, OLED, plazmu, CRT... nemluv� o �hlop���k�ch. LPD d�le slibuje viditeln� �hel t�m�� 180°, obnovovac� frekvenci 240 Hz a v neposledn� �ad� tak� potenci�ln� podporu pro modern� technologie typu 3D/Multiview.

Zaj�mav� (a doslova paradoxn�) p�itom je, �e LPD m� koncep�n� daleko bl�e ke klasick� katodov� CRT, ne�li k modern�m technologi�m typu OLED.

A te� ty �patn� zpr�vy: firma Prysm potvrdila, �e LPD technologie (pota�mo i obrazovky a displeje d�ky n� vyroben�) se budou zpo��tku zam��ovat v�hradn� na business sf�ru a komer�n� vyu�it� (stadiony, sv�teln� tabule, ...), �asem se pr� ale ur�it� do�kaj� i b�n� u�ivatel�. Ani sl�vkem v�ak firma neuvedla, zda s n�jak�mi poskytovateli HDTV spolupracuje - zd� se tedy, �e dom�c� nasazen� je zat�m je�t� ot�zka minim�ln� n�kolika dal��ch let. Je ov�em logick�, �e firma chce prod�vat nejd��ve tam, kde vyd�l� v�ce pen�z - vzpome�me si, jak dlouho trvalo aspo� z�kladn� roz���en� dne�n� OLED technologie.

Pokud jde o kvalitu zobrazen�, tak tam by m�la technologie LPD p��jemn� p�ekvapit nejen �pi�kov�m obrazem, ale tak� barevn�m gamutem (tj. jist�mi odst�ny z�kladn�ch barev ohrani�en�m prostorem, z n�j� mohou b�t zobrazeny barvy) ��dov� dvojn�sobn�m oproti LCD. I kdy� na druhou stranu – Sharp a jeho technologie QuadPixel tak� je�t� ne�ekla na poli LCD posledn� slovo. Jako potenci�ln� zdroj probl�m�, resp. nedostate�n�ho vyu��v�n� mo�nost� modern� technologie nicm�n� n�kte�� vid� sou�asnou situaci, kdy je doslova drtiv� v�t�ina digit�ln�ho obsahu vyrobena pro u��� gamut b�n�ch LCD - jin�mi slovy, �ir�� gamut stejn� v�t�ina dne�n�ch multim�di� nevyu�ije, jeliko� je navr�ena pro ide�ln� obraz na �zk�m gamutu. Jde v z�sad� o podobn� probl�m, jako kdy� se d�v�te na b�n� DVD obraz na HDTV. P�edpokl�d�me v�ak, �e zde Prysm pou�ije n�co na zp�sob konvertoru barevn�ch prostor�, kter� gamut roz����  - stejn�, jako v�t�ina HDTV um� DVD �k�lovat na v�t�� rozli�en�.

Jako dal�� v�hody sv� technologie Prysm uv�d� n�zkon�kladovou v�robu (to se bude dodavatel�m l�bit...) a ekologi�nost (��dn� rtu� mimo jin� – na to zase usly�� u�ivatel�...). Prysm t� mezi ��dky sv�ch tiskov�ch zpr�v nazna�ila, �e LPD displeje by m�ly n�co vydr�et, jeliko� maj� obsahovat samo-kalibra�n� obvody za ��elem zaji�t�n� dokonal�ho obrazu i po letech. Rozhodn� p�dn�m argumentem pro rozmach t�to technologie by mohlo b�t i konstatov�n�, �e LPD p�jde vyr�b�t v libovoln�m rozli�en�, �hlop���ce i velikosti. LPD by tak� v ��dn�m p��pad� nem�la trp�t na tzv. motion-blur. Dal��m velk�m „pro“ jist� bude i to, �e LPD se nemaj� prakticky zah��vat a u�et�it by se d�ky tomu m�lo i na chlazen�.

A jak� bude cena? Dle z�stupc� firmy pr� „konkurenceschopn� a odpov�daj�c� trhu“, co� op�t m��e znamenat minim�ln� 10 r�zn�ch v�c�. Jestli�e chce nicm�n� Prysm usp�t, nesm� v�ci podcenit jak po str�nce technick�, tak ani obchodn� a u� v�bec ne t� u�ivatelsk�. Ji� n�kolikr�t jsme nakonec byli sv�dky toho, jak velmi slibn� technologie nenbyla schopn� na trhu prorazit kv�li nekompetenci firmy a to i p�esto, �e jej� technologick� pozad� jinak bylo v�born�. Up��mn� proto douf�me, �e to nebude p��pad pr�v� LPD a spole�nosti Prysm.

Na �pln� z�v�r je�t� pro zaj�mavost dodejme, �e firma Prysm m� toho �asu pouh�ch cca 100 zam�stnanc�, kte�� �ile vyr�b� ��dov� tis�covky obrazovek ro�n�. Dost mo�n� to ale jednoho dne budou mili�ny...

�t�te tak�:

Nov� 3D Full HD od Panasonicu

3D TV - je p�ipravena na u�ivatele?