P��jem internetov� televize

V Evrop� je st�le popul�rn�j��� zp�sob p��jmu digit�ln� televize p�es internetov� protokol /IPTV/. Tuto slu�bu mohou od roku 2005 vyu��vat dom�cnosti i v �esk� republice. O mo�nostech tohoto zp�sobu p��jmu digit�ln� televize se tolik nev�, IPTV vys�l�n� je �asto pova�ov�na za p��buznou kabelov� televize, nebo� k ���en� pou��v� takt� pevn�ho kabelu.

Dom�cnosti s koncem analogov�ho vys�l�n� �e�� probl�m, jak p�edej�t analogov� tm�. Jak�m zp�sobem p�ij�mat televizn� sign�l, jak� programy si p��padn� po��dit nad r�mec program� bezplatn�ch, jak si zajistit vys�l�n� spolehlivou a kvalitn� cestou. V neposledn� �ad� mnoho u�ivatel� �e�� i finan�n� ot�zky spojen� s p�echodem na digit�ln� vys�l�n�, jednodu�e �e�eno, kolik to v�e bude st�t. Dokonce RRTV jaksi pozapomn�la na tento zp�sob poskytov�n� digit�ln�ho vys�l�n� a legislativa IPTV ne�e��. RRTV tak nut� poskytovatele televize p�es IP, aby se registrovali jako kabelov� oper�to�i.

Internet Protokol Television, co� je anglick� n�zev pro IPTV, se od kabelov� televize li�� ve zp�sobu distribuce slu�eb k z�kazn�kovi, oba zp�soby p��jmu digit�ln�ho sign�lu se li�� v dostupnosti, v za��zen�, kter� umo��uj� p��jem a IPTV konkuruje kabelov� televizi i cenov�. Kabelov� televize zam��uj� svou pozornost na velik� m�sta, pop��pad� na ob�� s�dli�t�. Na m�stech s vysokou hustotou obyvatel je t� vysok� hustota potencion�ln�ch z�kazn�k� pro kabelovou televizi.

P��jem internetov� televize - co je podstatn�?

Pro IPTV je d�le�it� s� pevn�ch telefonn�ch linek a nebo v posledn� dob�  budovan� s� optick�ch kabel� /FTTH/. Neplat� ov�em, �e ka�d� dom�cnost s pevnou telefonn� linkou a vysokorychlostn�m p�ipojen�m na internet /ADSL/ je automaticky schopna p�ij�mat IPTV. Pr�chod dat kabelem m��e n�kdy tak velik�, �e ADSL by je nemusela pln� pojmout a  doch�zelo by p�i vys�l�n� k zasek�v�n� �i �tvere�kov�n� obrazu, pokud by koncov�m p��strojem byl p��stroj s vysok�m rozli�en�m HDTV, tak by probl�my byly je�t� v�t��.

Poskytovatel� tak upravuj� s�t�, bu� na vysokorychlostn� p�ipojen� ADSL 2+ nebo se buduj� s�t� optick�ch vl�ken. Vys�l�n� IPTV p�es takto optimalizovanou s� je bez probl�m�. Robustn� s�t�, kter� mohou pojmout v�echny slu�by z nab�dky IPTV, nemus� a zpravidla ani nekon�� u koncov�ho u�ivatele.

Existuj� takzvan� DSLamy, co� jsou jak�si body koncentrace slu�eb IPTV. Na koncov�ho z�kazn�ka potom sm��uje jedna vybran� slu�ba. Lze to vysv�tlit jednodu�e. DSLam koncentruje nap��klad 50 televizn�ch stanic, u�ivatel si ovlada�em zvol� jednu televizn� stanici a z DSLamu pot� jej� sign�l putuje do dom�cnosti. I tady se mohou objevit komplikace.

DSLam by nem�l b�t od koncov�ch u�ivatel� vzd�len v�ce ne� 3,5 km a na DSLam se m��e p�ipojit sice velik�, ale omezen� po�et dom�cnost�. Nedodr�en� obou podm�nek by vedlo k v�padk�m sign�lu ve vys�l�n�, takt� dlouh� intervaly mezi zvolen�m programu na ovlada�i a jej�m zobrazen�m se na televizoru by nevedly ke spokojenosti z�kazn�ka.

A tak si um�st�n� DSLam� a po�et p��pojek dom�cnost� k nim hl�daj� jednotliv� poskytovatel� IPTV.