Nov� kompresn� standard H.265 na obzoru (2/2)

Nov� kompresn� standard H.265

Zat�mco p�edchoz� standard H.264 je�t� nestihl pln� proniknout do v�ech z�kout� digit�ln�ch technologi�, na obzoru se ji� za��n� r�sovat jeho n�stupnick� standard H.265 neboli HEVC (High Efficiency Video Coding). Nejvy��� rozli�en�, s jak�m se dnes setk�v�me u Blue-Ray disk� a HD televizn�ho vys�l�n�, je 1920x1080. H.265 by naproti tomu m�l b�t schopn� pracovat a� s t�m�� z�vratn�m rozli�en�m Ultra HD 7680×4320, tedy zhruba 17kr�t vy���m.

Nen� pochyb o tom, �e cesta k vytvo�en� nov�ho standardu a jeho n�sledn�mu vyu�it� v informa�n�ch technologi�ch bude je�t� pom�rn� dlouh�. Podobn� jako v p��pad� p�edchoz�ho standardu H.264 je H.265 spole�n�m projektem Moving Experts Picture Group (MPEG) a ITU Telecommunication Standardization Sector (ITU-T). �pln� po��tek je mo�n� spat�ovat ji� v r. 2004, kdy se objevily prvn� n�vrhy na zlep�en� komprese H.264 p�i zachov�n� srovnateln� obrazov� kvality. A� do roku 2009 v�ak pracovaly ob� komise samostatn�.

Obecn� plat�, �e c�lem, ke kter�mu sm��uje ka�d� nov� kompresn� standard, je dosa�en� polovi�n�ho datov�ho toku a zachov�n� p�vodn� obrazov� kvality. Ur�itou dan� je v�ak potom nutnost pou�it� kvalitn�j��ch sou��stek v dekod�rech, televizorech a set-top boxech, kter� by „unesly“ vy��� po�adavky na v�po�etn� operace. V r. 2010 bylo v r�mci spole�n�ho projektu HEVC p�edneseno celkem 27 n�vrh�. N�kter� z p�ednesen�ch n�vrh� obsahovaly sn�en� datov�ho toku na polovinu, kter� by doprov�zela 2-10kr�t vy��� v�po�etn� n�ro�nost. V jin�ch n�vrz�ch se objevila dokonce mo�nost sn�en� v�po�etn� n�ro�nosti p�i subjektivn� dobr� obrazov� kvalit�.

Nov� kompresn� standard H.265 - testov�n�

D�le n�sledovalo objektivn� a subjektivn� testov�n� kvality obrazu, p�i�em� v�choz�m bodem pro srovn�v�n� byl p�edchoz� standard H.264. P�i objektivn�m m��en� se zji��oval tzv. �pi�kov� pom�r sign�lu k �umu, vyjad�uj�c� pom�r mezi maxim�ln� mo�nou energi� sign�lu a �umu. Pot� prob�hlo tak� jedno z nejrozs�hlej��ch subjektivn�ch testov�n� kvality obrazu v historii. Uskute�nilo se na t�ech pracovi�t�ch v ��m�, �enev� a Lausanne a z��astnilo se jej celkem 850 lid�, kter�m bylo prom�tnuto 23 tis�c vzork� vide�. Toto subjektivn� testov�n� kvality m� st�le svoji nezastupitelnou �lohu a nen� jej mo�n� uspokojiv� nahradit ��dnou objektivn� metodou.

V�sledky, ke kter�m se dosp�lo, vypadaj� velmi slibn�. Podobn� jako H.264 by m�l b�t standard H.265 zna�n� p�izp�sobiv�. Bude jej tedy mo�n� vyu��t jak pro videa s n�zk�m rozli�en�m 320x240, tak nap�. i pro v sou�asnosti popul�rn� Full HD 1920x1080. To v�ak nen� zdaleka v�echno – H.265 by m�lo naj�t uplatn�n� tak� v nov�ch variant�ch form�t� pro vysok� rozli�en� 2K, 4K, a dokonce v digit�ln�m video form�tu 8K (Ultra HDTV, 7680x4320 obrazov�ch bod�), jeho� testy nyn� prob�haj�. Toto rozli�en� by sou�asn� standard H.264 p�i sv�ch �rovn�ch datov�ho toku nebyl schopen zvl�dat. H.265 krom� toho nab�dne vy��� dynamick� rozsah a lep�� �rove� �umu v obraze.

Cesta k masov�mu roz���en� standardu H.265 v�ak m��e b�t je�t� pom�rn� dlouh�. V �ervenci 2012 by pravd�podobn� m�l b�t zve�ejn�n n�vrh mezin�rodn�ho standardu, k jeho schv�len� a ratifikaci by pak mohlo doj�t v lednu 2013. A� pot� za�ne pronikat do sv�ta digit�ln�ch z�znamov�ch m�di�, na internet a tak� do televizn�ho vys�l�n�. Nen� v�ak �pln� od v�ci mal� srovn�n� s p�edchoz�m standardem H.264. Ten byl schv�len ji� p�ed 8 lety, v televizn�m vys�l�n� v�ak zat�m je�t� nestihl b�t zcela vyu�it.

�t�te tak�:

Nov� kompresn� standard H.265 na obzoru (1/2)