Chat

uživatelů online0

Žádejte reklamu u nás

Inzerce

inzerce Satelitní přijímače

HD satelitní přijímače a technika. Široký sortiment mnoha výrobců je skladem!

inzerce Satelitní komplety

Satelitní komplety za nejvýhodnější ceny na trhu! Koaxiální kabel odpovídající délky jako bonus!

inzerce Satelitní komplety

Osvědčené satelitní komplety pro sledování televize v HD.

inzerce LED žárovky

Světlo do vašich domovů s nímž ušetříte stovky korun!

Žádejte reklamu u nás

Konverze z 2D do 3D v praxi

Rok 2010 přinesl s napětím očekávanou revoluci. V nabídkách obchodů se objevili první televizory s technologií trojrozměrného  obrazu. S rostoucím zájmem o svět 3D zábavy přicházejí stále nové technologie, které mají předvést zákazníkovi úžasný svět prostoru i tam, kde je obraz pouze  ve dvou rozměrech. A o tom by měl být rok 2011.

Jak technologie 3D konverze funguje? Jaké jsou ohlasy uživatelů, opravdu je vše tak, jak výrobci popisují? S prvními 3D televizory vtrhl do světa obchodu Samsung. Ten představil svou novinku na jaře 2010, po několika měsících jej následovali společnosti LG, Sony, Panasonic a další. Problém však nastal s využitím nové technologie - prostě nebylo co přehrávat. Kromě několika známých 3D filmů, a dokumentů nebylo možné potenciál stereoskopického obrazu nijak využít. Proto výrobci začali řešit převod klasického 2D signálu na 3D. V letošním roce se zdá být právě převod z plochého obrazu do prostoru žhavou novinkou, nicméně, je téma opravdu tak horké? 

Philips Cinema 21:9 Platinum

V současnosti nabízené televizory (např. vybrané letošní modely značky Philips) se zabudovanou konverzí obrazu vesměs umožňují ve 3D sledovat nejen televizní signál, ale i obraz ze vstupních zařízení, jako je DVD, Blue Ray, případně fotografie a domácí video například z USB disku nebo jiného připojitelného zařízení. Tak zní teorie. Jak je to v praxi? Opravdu se nám dostane vrcholného zážitku z prostorových scén i v případě 2D záběrů?

 

Konverze z 2D do 3D: Jak vnímáme 3D obraz?

V reálném světě člověk získává informace o prostoru, v němž se pohybuje, pomocí zraku. Každé oko pak „snímá“ svět kolem nás pod trochu jiným úhlem. Schválně si zkuste střídavě zavírat levé a pravé oko při pohledu na nějaký blízký předmět, zjistíte, že obrazy se pokaždé trochu „posouvají“. Informace takto získané pak putují do příslušné oblasti mozku, kde se oba obrazy spojí a vytvoří dokonalý 3D svět, na který jsme zvyklí.

3D kino

Na podobném principu funguje tvorba 3D filmu. Tato filmařská technologie využívá dvou kamer, které snímají scénu podobně jako naše oči - tedy pod různým úhlem. Výsledný rozdíl vytváří stereoskopický efekt, který pomocí speciálních brýlí můžeme vychutnat v pohodlí domova. Princip 3D tvorby filmu a jejího následného přehrání na našem 3D televizoru je jasný, ale jak je to s obrazem, který je pořízen pouze jednou kamerou a tím pádem poskytuje pouze ploché 2D zobrazení?

 

Jak převod 2D na 3D funguje?

O tom, že matematický dopočet chybějícího třetího rozměru musí být nesmírně složitý a náročný na výkon procesoru, který takovou operaci provádí, nemůže být pochyb. Přesný postup však není obecně znám, výrobci se s ním nikde nechlubí a hlídají si své know how. Ovšem jistých indicií jsme se přeci jen dopátrali. Na jejich základě předpokládáme možný princip fungování konverze 2D na 3D.

ESPRIMO FH550/3AM

Základem jsou speciální brýle, které se dodávají ke každému 3D televizoru s funkcí konverze. U statických záběrů se využívá technologie zpožděného zobrazení, kdy se obraz jakoby rozdělí pro každé oko zvlášť. Jinak řečeno, jedno oko dostane obrazovou informaci o něco dříve, nežli druhé oko. Výsledkem takového časového posunu obrazu bude jistý prostorový efekt, dá se říci i velmi podobný originálnímu 3D filmu. Ovšem, použít se dá pouze u statických scén, například leteckého záběru krajiny, města apod. V případě dynamických scén v pohybu je tento princip nepoužitelný, resp. obraz by byl nečitelný, rozmazaný.  

konverze z 2D na 3D

Dynamické obrazy jsou náročné na zpracování sami o sobě. Software není natolik inteligentní, aby rozpoznal rozdíly mezi pohybujícími se lidmi nebo auty, ale dovede rozeznat obrysy díky barevným plochám jednotlivých objektů. Pro lepší efekt je dobré, aby předměty byli dostatečně ohraničené, ostré, tedy vysoce kontrastní. Pro každé oko se obrysy objektu "zkosí" pod jiným úhlem, jejich vzájemným propojením pak dojde k obdobnému 3D efektu jako v reálném životě. Ovšem, pokud objekty splývají s pozadím, pak software obtížně definuje jejich hranice a výsledkem je přinejmenším rozmazaný obraz - v horším případě z něj po chvíli začneme šilhat. Záleží tedy na schopnosti použitého software rozeznat obrysy a kontrasty mezi  pohybujícími se objekty a statickým pozadím.

 

Výhody konverze z 2D na 3D prozatím nenajdeme

Protože jde pouze o jakýsi „odhad“, který procesor využívá pro porovnání kontrastů a hran objektů, přičemž se pokouší o intuitivní vyhodnocení, stále se jedná spíš o technologii zítřka. Ta sebou přinese v brzké době řadu inovací, které snad již budeme moci považovat za plnohodnotné řešení konverze 2D na 3D. Dosud o ní však hovořit nemůžeme. I z dosvadních referencí uživatelů lze vyhodnotit, že výrobci  tolik chválená konverze plochých formátů do plastického zobrazení není prozatím zase až tak moc dokonalá. Dokonce není ani dlouhodobě příliš „koukatelná“, bolí z ní totiž hlava, oči a podobně. Zcela jistě je to ale posun vpřed, začátek nové éry, která sebou nese řadu změn, na něž se budeme muset připravit.

konverze videa

Myslím, že není daleko doba, kdy převod obou formátů dosáhne takových parametrů, že budeme moci bez obtíží sledovat i „staré“ 2D filmy s dokonalým 3D efektem. Upřímně se na tu dobu těším, zatím je to pouze přání a iluze. Současné systémy bohužel nepřinášejí slibovaný efekt v takové míře, v jaké je propagován.

Čtěte také:

CES: Nová generace 3D TV (1/2)

CES: Nová generace 3D TV (2/2)

Zdravotní rizika sledování 3D televize

3D TV - je připravena na uživatele?


Diskuze | Digitálník.cz

  • 1
    Neregistrovaný - speedyxxx, 2011-06-07 10:59:51 Reagovat
    Převod 2D do 3D
    Musím tě trošku poopravit. U statických obrazů ani u žádných jiných vůbec nezáleží na tom, jestli jedno oko dostane obraz dříve, nebo později. Pro 3D vjem člověk vždy potřebuje dva odlišné obrazy, které musí software nějakým způsobem vytvořit. U fotografií je to přitom mnohem složitější než u videa. Pokud se totiž kamera pohybuje, lze naprosto jednoduše využít pro dokonalý dopočet něčeho, co už dávno využívá tzv. Pulfrichův efekt. Jednoduše vysvětleno: Záběr z okna jedoucího vlaku stačí jednoduše pro jedno oko opozdit. V praxi se pak stane to, že jedno oko uvidí obraz, kdy byla kamera v určité pozici, druhé pak obraz kdy už kamera byla posunuta na pozici jinou a tím získáme dokonalý stereoskopický vjem. Pak stačí software, který jen vyhodnocuje směr, kterým se kamera po scéně pohybuje a opozdí obraz pro dané oko. Problém nastává, když se ve scéně pohybuje další objekt. Pak můžeme jedním okem vidět člověka, který má např. předpaženou ruku, ovšem pro druhé oko uvidíme již obraz, kde má ruku upaženou. Proto se vyhodnocuje nadále obraz i pro statické scény a to tak, že se obraz ukosí jednou vlevo, jednou vpravo - pro každé oko na jednu stranu. Následně se vyhodnotí kontrastní objekty a dobře viditelné hrany a jejich ukosení se změní, zpravidla podle světlosti, nebo tmavosti. Změny jsou při tom minimální a spíše se spoléhá na to, že lidský mozek zmatený z toho, že 3D není dokonalé si to nějak přebere a dokreslí. Výsledkem je takový 2,5D mišmaš, ze kterého je mozek natolik zmatený, že si to snaží poskládat dohromady podle zkušeností z reálného světa. Kvalitního softwarového přepočtu se ale nedočkáme nikdy. Počítač by totiž musel dokonale rozumět tomu co je v obraze a mít zkušenost z reálného světa, aby pochopil jaké objekty ve scéně jsou a jak jsou zpravidla v reálném světě rozložené. To bohužel zatím dokáže jen člověk, tedy pokud někdo nepřijde brzy s umělou inteligencí, kterou protáhne po celém světě, aby vše viděla to, co se člověk učí celý život.
    • Neregistrovaný - Olda, 2011-06-12 19:15:14 Reagovat
      Re: Převod 2D do 3D
      Velmi pekny a zasveceny prispevek! Takovych vic...
  • 2
    Neregistrovaný - Kuba Hamr, 2012-04-01 10:23:28 Reagovat
    Ještě jedna maličkost
    Díky za vaše informace, před několika dny jsem konečně viděl převod 2D do 3D a byl jsem z toho nadšený. Viděl jsem to na televizi LG a po hodně náročným zkoumání jsem si uvědomil, že televize jako hlavní prvek pro určení hloubky daného objektu používá "rozmazanost" daného pixelu vůči okolním. Efekt byl opravdu ohromující. Samozřejmě to nebylo nějak extra real, ale na to, že se jednalo o převod to bylo úžasný. Tímhle principem například docházelo k tomu, že když se nějaký objekt pohyboval a v důsledku toho byl rozmazaný, tak se v prostoru posouval vždy během pohybu dozadu. Když se ale člověk kouká na obraz jako na celek, tak se to dá pobrat. Pokud šlo například o dobře kontrastní místnost, kde se nic nepohybovalo, byl 3D dojem hodně dobrý. K nejlepšímu převodu docházelo například u ploch s nějakou texturou (třeba dřevěný nábytek). Při prohlížení fotek jsme byli naprosto unešeni, například příroda, květiny, makrofotky, to bylo fakt luxusní, u toho si ten software dokáže suprově přepočítat hloubku v závislosti na tom rozmazání. Tak se mějte a díky za informace. Kuba