uživatelů online0
Nejčtenější články
Inzerce
Satelitní komplety
Satelitní komplety za nejvýhodnější ceny na trhu! Koaxiální kabel odpovídající délky jako bonus!

V popředí zájmu je v poslední době spíše přechod z analogového televizního vysílání do digitální podoby. Jak to ale vypadá s šířením digitálního rozhlasu, na který se kvůli sledovanější digitalizaci televizního vysílání poněkud zapomnělo? Právě na tuto otázku se snaží odpovědět závěrečná čast našeho článku...
Další možností, jak spustit digitální rozhlas dříve by bylo využití tzv. L-pásma - to by však bylo spíše krajním řešením, neboť je to ekonomicky nevýhodné. České radiokomunikace dokonce minulý rok vypracovaly speciální studii porovnávající vysílání v L-pásmu s vysíláním ve III. televizním pásmu. Z výsledků této studie zjistíme, že ceny vysílačů a antén pro zemské digitální rozhlasové vysílání se v obou pásmech téměř neliší. Problém L-pásma je nutné hledat ve způsobu a ve vlastnostech šíření signálu. Na rozdíl od III. pásma se signál u L-pásma nedokáže ohýbat za překážky a také není spolehlivý ve špatném počasí. Funguje totiž na principu mikrovln podobně jako světlo, což znamená jenom na přímou vzdálenost příp. odrazem. Pro pokrytí stejně velké oblasti signálem je tedy v L-pásmu potřeba asi třikrát až pětkrát více technologií (např. vysílačů, antén atd.) než u III. pásma.

I přes tyto nedostatky L-pásma, mohl už od roku 2007 digitální rozhlas celoplošně vysílat. První tendr (veřejná nabídková soutěž) na celoplošnou digitální síť v tomto pásmu však ČTÚ vypsal kvůli velkému vytížení s televizní digitalizací až v prosinci 2009. Přihlásili se nicméně pouze dva zájemci, příbramská firma Teleko (která už má s digitálním rozhlasem zkušenosti) a České radiokomunikace. Ty zpočátku L-pásmo ve své studii kritizovaly, ale prý nechtěly u zrodu řádného vysílání digitálního rozhlasu chybět. ČTÚ překvapivě ani jednu z těchto společností nevybral, a výběrové řízení tedy nakonec skončilo bez vítěze
V současné době ČTÚ vypsal další výběrové řízení, tentokrát se jedná však pouze o tendr na regionální přidělení, v němž bude hledat operátory zemských sítí Po jeho ukončení bude následovat tendr na krajská města. Zájemci se mohli přihlásit do 3. prosince a výsledky budou známy v lednu příštího roku. Případné dotazy přijímal ČTÚ do 16. listopadu. Hlavním požadavkem na zájemce je oprávnění pro přenos rozhlasového a televizního vysílání , rozhodující bude zejména cena frekvence. Minimální investice nutná pro přidělení kmitočtu je závislá na velikosti kraje a pohybuje se mezi 42 000 a 229 000 Kč.
Podle Jiřího Duchače, správce kmitočtového spektra ČTÚ, není pro zavedení digitálního rozhlasu nutný žádný podobný dokument jako Technický plán přechodu, vytvořený v roce 2008 kvůli přechodu na zemské digitální televizní vysílání. U rozhlasu mohou totiž oba způsoby šíření - to znamená FM vysílání a digitální verze - koexistovat společně. De facto tedy v tomto případě k žádnému přechodu ani nedochází. Rozhlasová digitalizace proto oproti té televizní není "vynucená" a příliš se na ni nespěchá. Ani Český rozhlas ani komerční rádia pochopitelně nechtějí opouštět dlouhodobě osvědčený a dobře fungující systém. Kvůli nutnosti koupit si nový přijímač určený pro digitální rozhlas by navíc mohli ztratit část posluchačů.

Komerční rádia ovšem ještě v roce 2008 prosazovala před poslanci takzvanou „digitálně-rozhlasovou“ novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a slibovala, že pokud jim stát prodlouží analogovou licenci do roku 2020, vzdají se analogových licencí a přejdou na digitální vysílání. Po přijetí této novely však už digitalizaci tak neprosazují, nakonec mají na přechod ještě dlouhých 10 let.
Český rozhlas měl původně spustit obdobu veřejnoprávního multiplexu ČT, tedy vlastní celoplošnou síť pro zemský digitální rozhlas, v současnosti má ale jiné starosti - je totiž bez ředitele. Dokud totiž rozhlasová rada nezvolí nového ředitele, nemůže být ani rozhodnuto o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání. Bývalý dlouholetý ředitel Václav Kasík (který připravil plány pro přechod na digitální rozhlas) byl před rokem odvolán, nově zvolený ředitel Richard Medek plány dočasně pozastavil, v únoru byl ale opět odvolán a nový stále ještě nebyl jmenován, protože rozhlasová rada zatím nemá dostatek členů na to, aby ho mohla zvolit.
Je tedy patrné, že FM vysílání nemusí být vypnuto na to aby mohla být spuštěna digitální forma, tzv. systém DAB (Digital audio broadcasting – digitální rozhlasová technologie, vytvořená v 80. letech). Její výhodou oproti klasickému FM vysílání by měla být spíše možnost využití jedné vlnové délky pro více stanic, odolnost proti šumu nebo opatření proti vzájemné interferenci kanálů. Tento systém se používá zejména v zemích západní a severní Evropy, např. v Británii nebo v Norsku. Ve srovnání s FM vysíláním má však také jednu nevýhodu, kterou je nižší zvuková kvalita). DAB+ ( nová vylepšená verze DAB, která díky zabudovanému kodeku AAC+ může být až dvakrát efektivnější) je k dispozici od února 2007 a zatím ji využívá např. Austrálie nebo Švýcarsko. Zmínit musíme ještě DMB (Digital multimedia broadcasting) – standard pro vysílání televize pro mobilní přístroje v síti DBA) S formátem DVB-H doporučovaným EU se zatím nepočítá.

V porovnání se západoevropskými a severoevropskými státy, kde v mnoha případech zavedli digitální rozhlas již před pěti lety, Česká republika mírně zaostává. Např. ve Velké Británii chtěli úplně vypnout analogový rozhlas již v roce 2015, nová vláda Davida Camerona už ale podle nového akčního plánu na digitalizaci rozhlasu už tolik nespěchá a raději takticky vyčkává, jak se bude vyvíjet situace na trhu. Podle oficiálních výsledků průzkumu poslechovosti se zatím počet posluchačů digitální verze pohybuje pouze okolo 24% všech posluchačů.
Jisté je to, že přístup jednotlivých států v Evropě i ve světě je velmi nejednotný, což komplikuje a zpomaluje celý proces. Většina států navíc nemá zájem o systém DVB-H, který doporučuje EU. Uvidíme tedy jak se situace bude nadále vyvíjet.
Čtěte také:
Digitální rozhlas u nás i ve světě (1/2)