Digitalizace pozemn�ho vys�l�n�

�Mnoho lid� napadne jednoduch� ot�zka, pro� vlastn� prob�h� digitalizace pozemn�ho vys�l�n� a analogov� vys�l�n� je postupn� vyp�n�no. Odpov�� je vcelku jednoduch�. Ve h�e je efektivnost a �spora, ale dal��mi hr��i jsou i dal�� aspekty. Pod�vejme se na v�c podrobn�ji.

Analogov�m vys�l�n�m se ���ily programy, kter� p�i p�enosu zab�raly v toku n�jak�, a dnes ji� v�me, �e dost velik� m�sto. U toku digit�ln�ho se d� hovo�it o minituarizaci, nebo� n�roky na objem ���en�ch dat jsou podstatn� men�� ne� u analogu.

Zjednodu�en� by se dalo ��ci, �e tam, kudy kdysi proch�zel jeden analogov� program, dnes lze digit�ln�m zp�sobem ���it program� n�kolik p�i zachov�n� velikost� p�enosov�ho kan�lu. Dokonce lze pos�lat takov�m p�enosov�m kan�lem n�kolik digit�ln�ch sign�l� najednou bez toho, aby se navz�jem ru�ily. A je opravdu �pln� jedno, zda se jedn� o televizn� sign�l nebo o sign�l radiov�.

Nav�c, jedn�m p�enosov�m m�stem je �asto spolu s televizn�m a radiov�m sign�lem „pos�l�n“ i dopl�kov� program - teletext, EPG ( Elektronick� programov� pr�vodce ) a podobn�. V�e, co je ���eno p�enosov�m kan�lem, mus� m�t podobu jedni�ek a nul, tj. mus� se jednat o digit�ln� tok.

Digitalizace pozemn�ho vys�l�n� - multiplex

 Do jednoho televizn�ho /a d��ve analogov�ho/ p�enosov�ho kan�lu o velikosti /p�esn�ji, o ���ce/ 8 MHz se vejde n�kolik digit�ln�ch televizn�ch program�. Televizn� kan�ly, kter� jsou takto vlo�eny k sob� do jednoho „provazce“, tvo�� takzvan� multiplex.

Ne� byly ony digit�ln� programy vlo�eny do multiplexu, muselo doj�t k jejich men�en� v objemu, k digit�ln� kompresi. Je t�eba zvolit ide�n� pom�r mezi po�tem ���en�ch program� v jednom p�enosov�m kan�le a jejich kompres�.

V�hody pozemn�ho digit�ln�ho vys�l�n�

V�hodou pozemn�ho digit�ln�ho vys�l�n� je fakt, �e kvalitu p��jmu tak neovliv�uj� pov�trnostn� vlivy ani �patn� po�as�. Sta�� si vzpomenout na p��jem analogu, kdy� se zhor�ilo po�as�, zhor�il se i obraz, objevovalo se zdvojov�n� obrazu /duchov�/, obraz i zvuk se st�valy nestabiln�. Probl�m se �patn�m po�as�m digit�ln� pozemn� vys�l�n� nezn� /na rozd�l od satelitn�ho p��jmu/.
     Obraz i zvuk je st�l�, kvalitn�j�� ne� u analogov�ho. Samoz�ejm� mus� b�t v m�st� sn�m�n� pozemn�ho digit�ln�ho sign�lu dostate�n� pokryt�. A je t�eba zvolit vhodnou ant�nu.
      Digit�ln� pozemn� vys�l�n�, jeho zpracov�n� a ���en�, je sou�asn� levn�j�� ne� analog. S rozvojem digit�ln�ho vys�l�n� se musely rozv�jet i nov� technologie chemick�ho a mechanick�ho zpracov�n� dat, nutn� byl a je i rozvoj v�po�etn� techniky, kter� je nutn� k digit�ln�mu vys�l�n�. A �spora, t�eba jen m�sta pot�ebn�ho k ���en� sign�lu, je nasnad�. Digit�ln� tok m� podstatn� men�� objem. A s t�m souvis� i �spora energie. Vys�la�e nepot�ebuj� k ���en� digit�ln�ho sign�lu vykazovat takov� v�kon, jako tomu bylo u analogov�ho vys�l�n�.
       A v neposledn� �ad�, p�i digit�ln�m vys�l�n� dojde i ke zlep�en� �ivotn�ho prost�ed�. Zmen�� se tvorba a ���en� elektromagnetick�ho smogu. V m�stech, kde je velmi siln� sign�l /nap��klad, v historick� ��sti Prahy/ nemus� b�t po st�ech�ch spousty velk�ch a ne zrovna dob�e vypadaj�c�ch, ant�nn�ch „matrac�“. Sign�l lze „ulovit“ i na velmi malou venkovn� ant�nu.

Z�v�rem lze ��ci, digitalitace je p��nosem, v�hodou. Nen� t�eba se tedy ob�vat vypnut� analogov�ho vys�l�n�.

�t�te tak�:

Vyp�n�n� analogov�ho vys�l�n�