uživatelů online0
Nejčtenější články
Inzerce
Satelitní komplety
Satelitní komplety za nejvýhodnější ceny na trhu! Koaxiální kabel odpovídající délky jako bonus!

Ačkoli se rozhraní pro vkládání dekódovacích modulů stalo v posledních letech již zažitým standardem, mnoho uživatelů jeho existence nikterak nevzrušovala. Takzvané CI rozhraní je totiž součástí řady přijímačů a slouží ve své podstatě pouze jako přemostění..
K detailnímu rozboru ze strany uživatelské obce tedy nebylo závažných důvodů. Nyní však (nejen) odborným světem hýbe implementace aktualizované normy zvané CI+, které se již koncových uživatelů dotkne. A nejen jich. Co tedy značka CI+ znamená? A které nové vlastnosti s sebou přináší?

Samotné CI rozhraní vzniklo schválením normy EN 50221-1997 a jeho název ve volném překladu znamená „běžné rozhraní“. U nás se zažilo rozhraní podmíněného přístupu. Jeho funkce byla v počátku jednoznačná: umožnit vložení, jak jinak než standardizovaného, dekódovacího modulu. Tyto moduly, označované zkratkou CAM (Conditional Access Module – modul podmíněného přístupu) obsahovaly čipy s algoritmem pro dekódování televizních kanálů, které se poskytovatelé rozhodli zpřístupnit pouze za poplatek. Odtud tedy pojem podmíněného přístupu. Nezbytnou součástí celé sestavy pak ještě byla dekódovací karta, obsahující nezbytné klíče. Monopol této „svaté trojice“ naboural až tlak na snížení ceny přijímačů a CAM moduly se přestěhovaly do útrob receiverů. Potud historie.
Koncem roku 2007 se však objevují první zmínky o aktualizaci tohoto spojení (tedy CI rozhraní + CAM modul + karta), jelikož sama norma CI rozhraní neřešila řadu potíží, které se s rozmachem PVR přijímačů před poskytovateli vysílání objevily. Většina přijímačů, které umožňovaly záznam vysílání na interní disk nebo i USB flash, totiž disponovaly řadou funkcí známých z vyspělých videorekordérů. Těmi byly například možnost vystřižení reklamních bloků, rychlé přehrávání apod. Pomineme-li možnost samotného nahrávání, které zkrátka mnohým vysílatelům nevoní, řešili poskytovatelé hlavně problém s přeskočením nebo přetočením reklamního bloku. Tím totiž ztrácela draze zaplacená reklamní kampaň na účinnosti a televizní stanice přicházela o nemalé zisky. Samostatnou kapitolou pak je možnost kopírování nahrávky na vnější disk...
.jpg)
Sešlo se tak několik výrobců spotřební elektroniky (Panasonic, Philips, Samsung a Sony), kteří dali hlavy dohromady spolu s výrobcem CAM modulů (SmarDTV) a výrobcem čipů (Neotion) a počátkem roku 2008 uveřejnili první představu o inovovaném rozhraní CI+. Primárním záměrem tedy bylo omezení možnosti nahrávání pořadů a s tím spojený uživatelský komfort. Aby však došlo i z pohledu uživatelů k jakési kompenzaci tohoto kroku, stal se součástí CI+ interaktivní engine MHEG-5 (viz níže).
V květnu 2008 došlo ke schválení finální verze rozšíření TS 101 699 normy EN 50221, které je nám nyní podáváno v přívětivé formě CI+. V čem však toto rozšíření spočívá? Především ve vylepšení komunikace CAM modulu, karty a poskytovatele vysílání. Tomu je tak umožněna daleko lepší kontrola přístupu k placeným službám. Je ale také možné zcela zamezit záznam pořadu, případně zamezit záznam vysílání obecně. S tím souvisí i možnost zablokování time-shiftu. Součástí specifikace je například i povinná registrace CAM modulu (tedy vylepšené párování) nebo certifikování jednotlivých modulů (CAM moduly „nežádoucích“ výrobců zkrátka nebudou fungovat).
Kompletní technická specifikace
Z pohledu uživatele je pak de facto jedinou pozitivní zprávou již zmiňovaná povinná implementace MHEG-5, kterému by se jinak stěží dostalo podobné přízně. Účelem MHEG-5 v tomto případě však není nic jiného, než graficky velmi příjemný způsob jak vygenerovat dostatečný zisk. Jedná se o grafickou nadstavbu, která pouze usnadňuje přístup k (převážně placeným) službám a zábavě. Jelikož je celý standard otevřený, je jeho implementace možná i na řadě mobilních zařízení.

Funkci grafické nadstavby je možné vidět zde.
Celý systém takto vypadá ke koncovému uživateli velmi nepřátelsky. Pokud poskytovatelé budou chtít, vrátí své diváky do satelitního pravěku (omezí nahrávání i kopírování, nadopují nás nesmazatelnou reklamou apod.), ale na obrazovkách nám to vše velmi pěkně odprezentují. Výhody CI+ tak leží výhradně na straně vysílatelů, výrobců a majitelů vysílacích práv. Výhody pro poskytovatele jsou popsány výše, u výrobců je celá situace poněkud prozaičtější. CI+ totiž není kompatibilní s CI. Pokud nevlastníte jeden z hrstky vyvolených přijímačů (satelitní přijímač, TV, DVB kartu apod.), u kterého postačuje aktualizovat firmware, nebude vám nový CAM modul určený pro toto rozhraní fungovat. Naopak CI+ rozhraní starší moduly pro CI neodmítá, avšak neumožňuje jim přístup k interaktivním funkcím.

CI+ tedy s sebou přináší řadu novinek, více či méně pozitivních. Pokud bude tento nový standard přijat ze strany poskytovatelů a výrobců (což se již v současnosti začíná projevovat), nezbude uživatelům pravděpodobně nic jiného, než se přizpůsobit. Dojde tak k výraznému omezení komfortu, snad vyváženém kvalitnějšími službami. Avšak to zda se jedná o skutečně perspektivní technologii prokáže až čas.
Čtěte také: