uživatelů online0
Nejčtenější články
Inzerce
Satelitní komplety
Satelitní komplety za nejvýhodnější ceny na trhu! Koaxiální kabel odpovídající délky jako bonus!

Uplynulý rok 2010 se pro prodejce 3D televizí nevyvíjel příliš příznivě. Podle odhadů se za celý rok prodalo v USA asi 1 milion kusů těchto televizí. Původní odhady přitom hovořily o 3-4 milionech kusů.... V závěrečné části tohoto článku se budeme věnovat technologiím používaným u 3D televizí bez brýlí.
Nyní se pokusíme představit technologie, které jsou využívány pro přenos obrazu u 3D televize bez brýlí. Tyto televize (na rozdíl od modelů využívajících brýle) vysílají dva odlišné obrazy přímo do každého z očí pozorovatele. V současnosti se jedná o dvě technologie – paralaxovou bariéru a lentikulární čočky, které jsou souhrnně označované jako autostereoskopie.

3D televize s paralaxovou bariérou využívají filtru umístěného před obrazovkou. Nacházejí se v něm vrstvy malých štěrbin, jejichž úkolem je skrývat určité pixely televizního obrazu – levé i pravé oko tedy vidí v dané chvíli vždy pouze některé z nich. V mozku se potom informace z obou očí spojují ve výsledný 3D obraz. S těmito filtry, které jsou přímo součástí obrazovky, odpadá nutnost používat brýle. Velkou nevýhodou je však to, že paralaxová bariéra funguje pouze při pohledu z určitého konkrétního stanoviště. Je proto využívána především u menších zařízení, jako jsou mobilní telefony nebo počítačové monitory – u nich se totiž dá předpokládat, že je bude divák sledovat z předem dané pozice. Další nevýhodou je pak nedostatečná úroveň jasu.
Druhou z technologií jsou lentikulární čočky. Jedná se o řadu malých čoček, které jsou na obrazovce uspořádané tím způsobem, že lámou obraz na pravou a levou část – každé z obou očí pak dostává jiný obraz. Výhodou lentikulárních displejů je lepší úroveň jasu, než je tomu u paralaxové bariéry, a také o něco širší rozpětí úhlů, ze kterých je možné televizi sledovat. Jejich výroba je však značně obtížná, a jsou proto v současnosti velmi drahé.

Vzdálená budoucnost televize by pak mohla ležet v holografické technologii, která by byla schopná zachytit přímo trojrozměrnou strukturu obrazu. Zde se už dostáváme do sféry dřívější science fiction, kdy se pozorovaná realita odehrává přímo před našima očima. Hloubka obrazu zde již není pouhou iluzí, ale stává se skutečností. Aby toho bylo možné dosáhnout, musela by však nejdříve udělat velký pokrok laserová technologie, musel by být vytvořen univerzální implementační systém a vyžadovalo by to také obrovskou záznamovou kapacitu.
První komerční modely 3D televizí bez brýlí, které představila na konci loňského roku japonská společnost Toshiba, jsou významným milníkem pro rozšíření této nové technologie. Hlavní výrobci již v současnosti vystavují prototypy těchto televizí s většími úhlopříčkami. Např. společnost Sony představila na veletrhu CES jak LCD, tak LED varianty těchto televizí. Je ovšem otázkou, zda se jim je podaří uvést na trh v přijatelných cenových kategoriích a s podobnou kvalitou obrazu, jakou v současnosti nabízejí 3D televize s aktivními brýlemi. Pokud se jim podaří tyto podmínky splnit, pak by pravděpodobně nemělo nic stát v cestě jejich rychlému rozšíření.

Novinky z oblasti 3D technologií se těší zájmu široké veřejnosti. Výrobci televizí se na tento zájem snaží odpovídat úsilím o vyvinutí 3D televizí bez brýlí. Pokud se totiž těmto značkám podaří proniknout do povědomí veřejnosti, může to pro ně v budoucnosti znamenat konkurenční výhodu nad ostatními producenty. Zdá se, že jsou o potenciálu této nové technologie skutečně přesvědčení. Velmi důležitou roli pro ně hraje vybudování si dobré výchozí pozice na trhu, a jsou proto dnes ochotní riskovat i určitou finanční ztrátu.
Čtěte také:
CES: Nová generace 3D TV (1/2)
Sony rozšiřuje výrobkovou řadu 3D (1/2)
Sony rozšiřuje výrobkovou řadu 3D (2/2)