Chat

uživatelů online0

Žádejte reklamu u nás

Inzerce

inzerce Satelitní přijímače

HD satelitní přijímače a technika. Široký sortiment mnoha výrobců je skladem!

inzerce Satelitní komplety

Satelitní komplety za nejvýhodnější ceny na trhu! Koaxiální kabel odpovídající délky jako bonus!

inzerce Satelitní komplety

Osvědčené satelitní komplety pro sledování televize v HD.

inzerce LED žárovky

Světlo do vašich domovů s nímž ušetříte stovky korun!

Žádejte reklamu u nás

Rozhovor s Jiřím Janečkem (2/2)

Krátce před vánočními svátky vyšel i obsáhlý a poměrně zajímavý "interní"  rozhovor s Jiřím Janečkem, generálním ředitelem České televize. Ten se týkal především problematiky zveřejňování nákladů a smluv České televize, přičemž jeho druhou část si můžete přečíst níže.

Ladislav Šticha: Takže onen dopis neměl na zveřejnění žádný vliv?

Jiří Janeček: To zas ne. Petice hodně změnila. Nastavila zcela jinou situaci. Jestliže tak velký počet uměleckých osobností zaútočí na transparentnost a věrohodnost veřejné instituce, pak ta instituce musí pro zachování elementární důvěry obrazně řečeno otevřít skříně okamžitě. Není jiná možnost. To není žádná msta. To je realita. Žádný ze signatářů přece nepodepsal něco, o čem by nebyl přesvědčen. Tady již nepomohou žádné audity, zdůvodňování, vysvětlování. Musí přijít jasná a systémová opatření. Okamžitá a jasná odpověď.

Signatáři toho dopisu zásadně urychlili moje rozhodnutí celou věc zveřejnit již nyní. Neovlivnili však moje rozhodnutí to učinit. K tomu jsem se rozhodl už někdy v polovině letošního roku. Digitalizace a liberalizace televizního trhu vše mění. Mění se mediální scéna, mění se pravidla celého mediálního prostředí, mění se i pravidla, jimiž se řídí veřejný sektor na celém světě. Byli bychom hodně neprozíraví, kdybychom si mysleli, že se tomu Česká republika může vyhnout. K tomu, čeho nyní chci dosáhnout, by Česká televize byla dříve nebo později stejně dotlačena. Čím později to bude, tím bolestivější to bude. Kdyby se snažila dlouho kličkovat a vyhnout se tomu, doplatila by na to svou důvěryhodností, což je cena, kterou si nemůže dovolit zaplatit. Všechny vyspělé státy světa dnes přijímají razantní úsporná opatření, která se dotýkají každého z nás. Přesně to je ten okamžik, kdy se lidé u každé položky na účtu logicky ptají, za co platí. To je také ten okamžik, kdy jim musíme odpovědět – přesně a bez vytáček. Každé jiné řešení otevírá komukoliv cestu, aby kdykoliv zpochybnil legitimitu kterékoliv instituce veřejné služby. Signatáři toho dopisu to předvedli víc než názorně, i když to možná ani neměli v úmyslu.

 

Ladislav Šticha: Přesto záměr zveřejňovat honoráře jako msta vypadá. Ne?

Jiří Janeček: Na tomto příkladu vidíte, jak fungují současná komerční média. Tím, že jsem se zmínil o honorářích, dostala se zpráva do všech médií. Komerce zacítila konflikt, to je pro ně jak pach krve pro žraloka. Kdybych vydal jen tiskovou zprávu, že budeme zveřejňovat náklady a smlouvy, nikdo by o tom nepsal. Smutná realita komerční žurnalistiky. Přiznám se, že jsem s tím počítal.

Nicméně představa, že Česká televize bude někoho „trestat“ a mstít se mu tím, že zveřejní jeho honorář, je prostě směšná. Kdyby nebylo onoho dopisu, probíhaly by neformální konzultace jak a v jaké míře potřebné údaje zveřejňovat. Teď už musíme volit jiný, mnohem otevřenější přístup. Konzultace podobného typu už jsou bezpředmětné.

Chci dosáhnout toho, že budeme rychle a co nejpodrobněji zveřejňovat, jakým způsobem vynakládáme veřejné finanční prostředky. To je definitivní a neměnné rozhodnutí. Oslovili jsme českou pobočku Transparency International, aby nám pomohla najít vhodné řešení, a v lednu 2011 začneme intenzivně pracovat na přípravách konference, která by se měla uskutečnit v druhé polovině dubna. V jejím rámci zveřejníme výsledek a popíšeme, jak bude nový systém fungovat. Tam samozřejmě dostanou slovo i signatáři toho otevřeného dopisu, pokud o to budou mít zájem. To vše v přímém přenosu na ČT24. A záznam dáme na internet. Chci, aby to byla dobře připravená akce, z níž vzejde také závěrečný dokument, který shrne postoje účastníků. Jsem přesvědčen, že v roce 2011 postoupíme o pořádný kus dále ve zveřejňování struktury nákladů České televize. Je to velká změna, kterou chceme dosáhnout: chceme, aby každý, kdo bude prostřednictvím České televize dostávat peníze z kapes televizních diváků a plátců poplatků, v budoucnosti automaticky dával souhlas s tím, že je Česká televize oprávněna informace o tom zveřejnit. To je základní princip. Na tom není nic selektivního či diskriminačního. Žádná msta. Bude to platit rovně pro každého. Samozřejmě narazíme na spoustu právních a smluvních překážek. Dáváme si jen asi čtvrt roku na to, abychom dokázali najít způsob, jak většinu z nich překonat. Možná se to zdá daleko, ale ve skutečnosti je to takřka šibeniční termín.

 

Ladislav Šticha: Nešlo by to přece jen trochu urychlit?

Jiří Janeček: Ono to není jen tak. Chci, aby konference měla i širší záběr a hovořila i o dalších aspektech veřejné služby a jejím dalším vývoji. Aby celá akce měla nějaký smysl, aby přinesla prakticky použitelné výsledky, tak se jí musí zúčastnit spousta lidí. Nejde jen o nezávislé producenty, scenáristy, dokumentaristy, herce, animátory či režiséry, ale také o management České televize. Pokud se týká zveřejňování smluv a nákladů ČT, musíme znát názor právníků, představitelů ochranných organizací autorů a podobně. A pak, Česká televize nesmí kvůli této záležitosti přestat ani na minutu vysílat, musí zachovat své služby v plném rozsahu a kromě toho celou tuto věc programově i organizačně zajistit.

Teď spouštíme nové vysílací schéma všech čtyř programů. V platnost vstupuje také nový organizační řád České televize, který je prvním velkým výsledkem restrukturalizace. To bude počátkem ledna. Ať už jsme to vše připravovali sebevíce pečlivě, jak vysílací schémata všech programů, tak novou organizační strukturu, stejně budeme muset obojí doladit podle poznatků z praxe. Čertovo kopýtko je vždy zašito v detailu, a tak musíme velmi rychle reagovat na případné problémy. A kromě toho: Rada České televize má ze zákona povinnost předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR do 31. března příštího roku Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2010. Management musí shromáždit a připravit veškeré podklady pro přípravu této zprávy, a to také zabere nějaký čas a energii. Z toho všeho vyplývá, že duben 2011 je opravdu tím nejbližším termínem, v němž se do takové akce můžeme pustit.

 

Ladislav Šticha: Nešlo by tomu všemu předejít efektivnější komunikací s tvůrci a jejich svazy?

Jiří Janeček: Bohužel, jsem přesvědčen, že nešlo. Za dobu ve funkci jsem absolvoval desítky jednání s profesními organizacemi, jako jsou ARAS, FITES či zástupci ochranných autorských svazů. Zájem o trendy v mediální oblasti a jejich důsledky pro fungování ČT byl skutečně minimální. Když se například uskutečnil měsíčník FITES k digitalizaci, bylo tam více přednášejících než posluchačů. Když člověk nerozpozná souvislosti, nemůže se správně rozhodovat. A tak jsme stále slyšeli, že ČT omezuje původní tvorbu, protože kupuje málo scénářů, natáčí málo původní dramatiky, dělá málo dokumentů. My pro vás tvoříme a vy jste povinni od nás odbírat. To byla podstata všech jednání. Kupujete málo, platíte málo a tím neplníte roli média veřejné služby. Žádáme jen o to, na co máme nárok. Přiznejme si, že valná část tvůrčí scény takto veřejnou televizi vnímá. Jako peněžní ústav, který spravuje jejich peníze. Co na tom, že srovnání se zahraničím jasně ukazovalo, že se ocitáme v původní tvorbě na hraně našich možností. Co na tom, že o tom hovořily i audity z poslední doby. Ty vždy doporučovaly omezit původní tvorbu. Nechtěl jsem a nechci to udělat, ale na vývoj se reagovat musí.

Problém je v tom, že autoři již dávno nemají vazbu na svého diváka. Cílem se stala výroba díla a ne vysílání či distribuce díla a jeho úspěch u diváků. Jeden a ten samý autor klidně mluví o nízké kvalitě televizní dramatiky a jeho produkty diváci přitom neoceňují ani sledovaností ani spokojeností. V tomto pojetí veřejné služby jsou všichni autoři soustavně úspěšní a jen televize je neúspěšná. Myslím, že nemá cenu chodit okolo horké kaše. Jedná se o systémový spor, kdy na jedné straně stojí státně paternalistické pojetí fungování veřejného média a na druhé straně koncept média veřejné služby založený na autorské soutěži, kvalitě a ekonomické stabilitě. Má sedmiletá zkušenost mi říká, že tady žádná jednání bohužel k dohodě nevedou.

Zdroj: Česká televize

Čtěte také:

Rozhovor s Jiřím Janečkem (1/2)


Diskutujte bez registrace! | Digitálník.cz

Zatím nebyl vložen žádný příspěvek. Staňte se první, kdo vloží svůj komentář!
Přidat příspěvek do diskuze