Jak moc v �esku chceme HDTV?

S rozvojem digitalizace televizn�ho sign�lu se samoz�ejm� r�zn� diskutuje o tom, co tento proces p�in�� kladn�ho a co z�porn�ho. Nen� na �kodu se pod�vat na ob� misky vah, na jedn� je klasick� SD vys�l�n� v n�zk�m rozli�en� a na druh� znateln� pokrok v pr�v� prob�haj�c� digitalizaci, vys�l�n�� ve vysok�m rozli�en� HDTV. Pod�vejme se na tuto ot�zku pomoc� �vahy...

U n�s mnoho lid� nebere HDTV coby kladn� v�dobytek digitalizace. A je t�eba si p�iznat, nelze se t�mto lidem divit. Pro n� znamen� HDTV cosi �ist� teoretick�ho. Oni sice mo�n� v�d�, �eho se HDTV� t�k�, ale zat�m je to nehmotn� veli�ina, kter� je v nedohlednu a s�hnout si na ni nelze. Jak� jsou p�esn� po�ty t�ch, kte�� maj� mo�nost okusit televizn� HD vys�l�n�, to zn�mo nen�. V pozemn�ch digit�ln�ch s�t�ch je v sou�asn� dob� HD vys�l�n� t�ko uskute�niteln�. Ten, kdo chce p�ij�mat televizn� sign�l v kvalitn�m HD proveden�, mus� volit satelit nebo, pokud jsou k tomu mo�nosti, kabelov� p��jem �i IPTV. A zde se odhady a i ��sla z pr�zkum�, kolik dom�cnost� p�ij�m� ten �i onen zp�sob DVB, m�rn� li��.

Z�le�� toti� na tom, kdo ony pr�zkumy prov�d�. Pokud je to satelitn� oper�tor, tak se rychle zv�t�uje po�et dom�cnost� se satelitn� parabolou. Naopak, kdy� si pr�zkum provede kabelov� oper�tor, tak ten zjist�, �e to s po�tem nov�ch kabelov�ch p��pojek nen� tak �patn�. A u pr�zkum� v DVB-T je to tot�, jen je t�eba, aby ten, kdo zji��uje vybavenost �esk�ch dom�cnost� DVB-T tunery a set-top-boxy, nebyl zainteresov�n na n�jak� dal�� DV platform�. Pokud nen�, tak v pr�zkumu vyjde, jak plynule roste po�et obyvatel, kte�� sleduj� televizn� stanice v na�ich multiplexech.

Jak se ��k�, s t�mi po�ty v pr�zkumech je ona pravda asi uprost�ed. Ale digitalizace tady prost� je a bude. Jak bude tento proces vypadat a jak se bude rozv�jet, to z�le�� jen na n�s. A n�kter� televizn� stanice vys�laj� v sou�asnosti tou nejmodern�j�� formou, ve form�tu HD, a nezpochybniteln�m faktem je, �e po�et takov�ch televizn�ch kan�l� se bude st�le zv�t�ovat. Ale na druhou stranu je nutn� si p�iznat, �e je v �esk� republice dost t�ch, kte�� si �eknou:� A co my s t�m?� Jak u� bylo naps�no, nelze se t�mto lidem divit, ka�d� hodnot� v�ci jinak.

�

HDTV - situace u n�s a ve sv�t�

Co se pod�vat nap��klad na v�voj spot�ebn� elektroniky u n�s a na jej� v�voj ve sv�t�. V na�� republice se na 40 let rozvoj v�eho prakticky zastavil, kde�to na z�pad od na�ich hranic se st�le lid� seznamovali s n�jak�mi novinkami. V t� dob� u n�s fungovalo p�r rozhlasov�ch stanic, sv�tov� �ter jich byl pln�. Ob�an� tehdej��ho �eskoslovenska mohli sledovat dva televizn� kan�ly, televizn� vys�l�n� se v kapitalistick�m sv�t� plnilo soukrom�mi televizn�mi stanicemi. Pohled do �eskoslovensk�ho obchodu se spot�ebn� elektronikou byl v t� dob� �alostn�, jinde ve sv�t� p�edev��m Japonci zaplavovali sv�tov� trhy novinkami.

A mnoz� lid� u n�s si na dan� stav v�voje zvykli. Na�lo se i hodn� t�ch, kter�m se ona situace nel�bila, ale co se dalo d�lat. A potom se v�e najednou oto�ilo o 360 stup�� a b�hem p�r let se k n�m nahrnulo v�e, na co si lid� na tehdej��m z�pad� zvykali roky. Jak�koliv novinky v na�� republice v on� p�ekotn� dob� rychle zastar�valy. Trh se dokonale uvolnil a chrlil nov� a nov� v�ci. Sta�� si vzpomenout, jak dlouho se ve sv�t� pou��vala magnetofonov� kazeta a jak se st�le zkvalit�ovala. U n�s byla kdysi drah�m a mnohdy nedostatkov�m zbo��m. A po p�du re�imu se s nahr�vkami na kazet�ch roztrhnul pytel. Mnoz� na�i hudebn� konzumenti i fajn�mek�i si po��dili r�zn� Hi-Fi soupravy pokud mo�no se slu�n�m kazetov�m magnetofonem. Jen�e si nesta�ili poslechu z kazet u��t a u� se na n�s hrnuly CD disky. A tot� plat� nap��klad i o filmech na VHS kazet�ch. To si lid� po�izovali mnohdy super x-hlav� video p��stroje, aby za p�r let trh zaplavily filmy na DVD. Sta�� si vzpomenout na ned�vnou dobu, kdy se v tehdej��ch p�j�ovn�ch videokazet kr�ilo kdesi p�r DVD tak jako na zkou�ku. A neuplynulo moc �asu a filmy na VHS se t�ko sh�n�j� a mnohdy velmi kvalitn� filmov� tituly na DVD nosi��ch si lze koupit v pap�rov�m obalu na novinov�ch st�nc�ch za pades�t korun. Ten v�voj jde opravdu velmi rychle.

A dnes? Velk� mno�stv� �esk�ch dom�cnost� je vybaveno klasick�m CRT televizory, mnohdy s malou obrazovkou. To si opravdu vys�l�n� v HDTV nenalad� a pokud ano, tak bez jak�hokoliv rozd�lu oproti klasick�mu form�tu SD. T�mto ob�an�m se t�ko vysv�tluj� v�hody HD televizn�ho vys�l�n�, t�m se m��e poukazovat na kr�sn� obraz a dokonal� zvuk. P�ece se ty televizn� CRT p�ij�ma�e najednou nevyhod� kv�li n�jak� dal�� novince? A kde hned sehnat n�jak�ch 15 tis�c na novou televizi a dal�� pen�ze na p��padn� HD satelitn� p�ij�ma�? V dob� sou�asn� ekonomick� krize asi maj� mnoz� �pln� jin� starosti, ne� se soust�edit na televizn� vys�l�n� ve form�tu HD.

Jen�e, HDTV je tady stejn� jako digitalizace a je jen ot�zkou �asu, kdy form�t HD coby v�dobytek digitalizace valn� v�t�ina na�ich dom�cnost� p�ijme. U n�s to prost� bude trvat d�le, na 40 let se tady zastavil �as a pot� se k n�m v�e nahrnulo. Z toho d�vodu se na mnoh� na�e div�ky prost� mus� pomaleji. Nav�c, ekonomick� situace jak dom�cnost u n�s, tak na�ich televizn�ch stanic, kter� by m�ly vyr�b�t po�ady v HD proveden�, nen� r��ov�.

Je pravdou, �e situace ve sv�t� je trochu jin�, ale tak� ne v�ude. Jsou st�ty, kde se pot�kaj� s probl�my p�echodu na pozemn� digit�ln� sign�l a HDTV je v tam dalek� budoucnost. A jinde zase je HD vys�l�n� prioritou a div�ci tomuto form�tu ve valn� v�t�in� fand�.

�

HDTV v sou�asnosti

Sta�� se rozumn� pod�vat na sou�asnou situaci. Ano, u n�s v DVB-T jsou programy ve form�tu HD dosa�iteln� pouze v jednom multiplexu, kter� m� minim�ln� pokryt� a pokud se n�jak� kvalitn� televizn� vys�l�n� v DVB-T objev�, tak to asi bude je�t� chv�li trvat. Kdo chce naj�t televizn� stanice v HD, tak je nejsch�dn�j�� cestou satelit. A potom se sta�� pod�vat na vys�l�n� TV Nova HD. Obrazov� a zvukov� kvalita �nov�ck�ch� televizn�ch novin v plnohodnotn�m / nativn�m/ HD je pastvou pro o�i. Najdou se tac�, kte�� nam�tnou, �e na�e televizn� HD stanice vys�laj� velmi m�lo po�ad� v nativn�m HD, �e se sp�e p�epo��t�v� z klasick�ho SD form�tu. To je pravda, jak bylo v��e poznamen�no, ekonomick� krize dolehla i na televizn� stanice a v�roba po�ad� v HD nen� levnou z�le�itost�. A ze star��ho filmu kvalitn� HD tak� nikdo neud�l�, kdy� tak nebyl nato�en. V�e je jen ot�zka doby a dal��ho v�voje. Snahu na�im televizn�m HD stanic�m up��t nelze, v�dy� co je hned dokonal�. A ekonomick� krize tak� jednou skon��.

Nen� od v�ci se porozhl�dnout i d�le, ne� pozorovat �esk� televizn� HD kan�ly a hodnotit jejich snahu. V na�ich kon�in�ch m�rn� p�edb�hla dobu satelitn� platforma Skylink, kter� vsadila na distribuci televizn�ch HD stanic. Jej� konkurent, CS Link, svou televizn� nab�dku st�le roz�i�uje co do po�tu, ale ve form�tu SD. T�m vlastn� nab�z� televizn� programy tak, jak� jsou mo�nosti p��jmu v�t�iny �esk�ch dom�cnost�. Ale i p�edstavitel�m CS Linku je jasn�, �e stejn� se v budoucnosti nevyhnou nab�zen� satelitn�ch HD kan�l�. A kdo se porozhl�dne po orbitu, tak zjist�, �e HD satelitn� programy rostou jak houby po de�ti. Je pravdou, �e fanou�ci HD vys�l�n� mus� i na satelitech st�le hledat, ale postupem �asu to hled�n� bude jednodu��� a jednodu���. Po�et HD satelitn�ch stanic na Ast�e, kter� je na na�em �zem� dob�e dostupn�, se neust�le zvy�uje a to jak do po�tu, tak do kvality, voln� vys�laj�c� HD televizn� kan�ly nevyj�maje. Komu se nel�b� satelity Astra, tak nap��klad oper�tor Eutelsat 7. ��jna 2009 dos�hl stovky vys�lan�ch HD program�. Tento satelitn� oper�tor m� ve sv� satelitn� st�ji v�znamn� evropsk� pozice, Hot Bird 13 stup�� a EuroBird 9 stup��, tam jsou tak� ���eny velmi zaj�mav� HD programy. Na jin�ch satelitech bude situace v HD programech podobn�. Kdo bude m�t mo�nost zvolit IPTV a ud�l� to, tak tam je pro HD vys�l�n� doslova �ivn� p�da. Sta�� se ji� dnes pod�vat na nab�dku spole�nosti RIO Media. A u IPTV je potenci�l obrovsk�, tam po�et HD televizn�ch stanic poroste a tam p�jde i o kvalitu.

T�ko zpochybnit tvrzen�, �e na na�em �zem� je nyn� sice z�jem o HD vys�l�n� men��, ale st�le roste. Platforma Skylink bude ur�it� svou nab�dku HD stanic plynule roz�i�ovat. CS Link bude muset d��ve nebo pozd�ji na HD reagovat tak�. UPC Digital chce ze sv� nov� pozice na satelitech Thor spustit HD programy tak�. Je mo�n� o�ek�vat invazi satelitn� platformy T-Home do �eska, ta m� ve sv� nab�dce tak� HD stanice.

Argument st�le funguj�c�ch CRT televizor� v �esk�ch dom�cnostech, kter� si nerozum� s HDTV, za p�r let ji� neobstoj�. A� toti� onen televizn� CRT park v �esku doslou��, tak lze p�edpokl�dat, �e na trhu budou k m�n� jen televize, kter� si porad� s HD sign�lem/ krom� nab�dky nap��klad televizn�ch 3D p�ij�ma��/. Tak� v t� dob� bude televizn� vys�l�n� ve form�tu HD standardem.

�

HDTV - kolik to stoj�?

Dal��m argumentem je cena. Samoz�ejm�, �e modern� televizn� Full HD p�ij�ma� n�co stoj� a HD receiver tak� nen� zadarmo, nav�c, kvalitn� HD vys�l�n� je placen�/ to u� v�dy neplat�, Servus TV HD je na Ast�e zdarma/, ale ty ceny st�le klesaj� a nab�dka se roz�i�uje. Sta�� si vzpomenout, kolik st�l p�ed p�r lety satelitn� komplet a jak� ��stka je k jeho po��zen� pot�ebn� dnes. Nebo pokud se vezmou v potaz ji� zm�n�n� DVD, tak jejich cena se kdysi/ a nen� to dlouho/ pohybovala v ��dech n�kolika stokorun. A DVD p�ehr�va� st�l n�kolik tis�cikorun. Dnes pod vlivem v�voje nov�ch p��stroj�, vlivem nov�ch technologi�, velk� konkurence na trhu a padaj�c�ch cen si lze DVD p�ehr�va� po��dit do tis�ce korun a DVD s filmem si zakoupit za 49 korun.

Z toho, co zde bylo v�e naps�no, plyne � my v �esku HDTV chceme, jen o tom mnoz� je�t� nev�. Ale v�voj se ned� zastavit a evropsk�m SD televizn�m ostr�vkem se, doufejme, nestaneme.