Pøíjem 3D vysílání ze satelitu (1)

Historie 3D vysílání je mnohem starší, než se mùže na první pohled zdát. Již na konci devatenáctého století (!) si W. Friese-Green zažádal o patent na záznam ve 3D. Jednalo se o stereoskopickou technologii (tedy sledování s brýlemi), o které se blíže zmíníme pozdìji. Následnì byly již roku 1915 prezentovány první trojrozmìrné snímky skuteènému publiku – stalo se tak v newyorském Aston Theater. Jednalo se však spíše o jakési testovací nahrávky. Ve stejném roce byl však již natoèen první 3D film, jehož veøejné promítání se odehrálo v roce 1922.

První 3D televize byla pøedstavena již roku 1928 Johnem Longie Bairdem v sídle jeho spoleènosti v Londýnì. V roce 1935 pak byl natoèen první barevný 3D film. V prùbìhu rozmachu televizního pøíjmu v USA bìhem padesátých let již byla produkce 3D filmù pomìrnì èetná. Dokonce Hitchcockova Vražda na objednávku (Dial M for Murder) z roku 1954 byla natoèena ve 3D; vìtšina kinosálù té doby však nebyla schopna tento záznam uvést a na veøejnost se dostala pouze 2D verze. V roce 2009 již televizní stanice vysílají 3D poøady.

3D - jak to funguje?

Aè zní tato struèná historie až neuvìøitelnì, jak vlastnì 3D záznam vzniká? Stejnì jako v lidském mozku, kdy každé oko snímá obraz z jiného úhlu, je nezbytné pro získání 3D obrazu získat dva záznamy zároveò. Tomuto režimu se øíká stereoskopie a díky dvìma rùzným úhlùm vzniká dojem tøetího rozmìru. Stereoskopie se dále dìlí na dva režimy – pasivní a aktivní. Pasivní stereoskopie pracuje s metodami polarizace nebo anaglyfu (známé pøedevším èerveno-modré brýle – díky nim je deformováno barevné podání). K pasivní stereoskopii jsou tedy zapotøebí brýle, které dotvoøí potøebný 3D efekt. Tyto brýle mohou buï postupnì zakrývat levé a pravé oko a nebo pomocí „barevné filtrace“ upravují viditelné objekty. Samotný efekt tøetího rozmìru lze dotvoøit také posunutí dvou obrazù (proto jsou dnešní 3D televizory schopny i z 2D udìlat plastický obraz).

 Aktivní stereoskopie, nebo-li autostereoskopie (pøípadnì Auto3D) naopak umožòuje sledování 3D obrazu bez patøièných brýlí èi jiných pomùcek. Tato technologie je zatím nejmladší a pravdìpodobnì dosáhne nejlepší zákaznické odezvy. Autostereoskopie je zpravidla prezentována díky metodám parallax barrier (èesky též jako paralaxní bariéra) nebo lentikulárních èoèek. Popis principù tìchto technologií a jejich výhod se zabývají jiné naše èlánky, v praxi však obì technologie umožòují zobrazení 3D obrazu bez použití dalších pomùcek. U všech uvádìných technologií však platí základní premisa: skuteèné vnímání tøetího rozmìru je podmínìno dvìma obrazy zachycenými pod jiným úhlem. Aèkoli je možné lidský zrak ošálit rùznými metodami, tøetí rozmìr bude vždy pouze vypadat jako tøetí rozmìr.

Pøíjem 3D vysílání ze satelitu

Z výše napsaného je patrné, že záznam i vysílání ve 3D je dostupnìjší, než se mùže na první pohled zdát. Jak tedy sledovat trojrozmìrné kanály i v èeských podmínkách?

Jednou z možností (pokud pomineme Blue Ray disky) je právì pøíjem ze satelitu. V evropských podmínkách je nejlepší a v podstatì jedinou dostupnou variantou flotila satelitù ASTRA. Ta již od roku 2010 vysílá volnì z pozice 23,5° (na stejné pozici jsou i èeské a slovenské kanály) 3D demo. Tento kanál je nazýván 3D Promo a v souèasné dobì je možné jej naladit na satelitech ASTRA 3B (pozice 23,5° východnì, 11720 MHz H, 27500) nebo ASTRA 1L (pozice 19,2° východnì, 11023 MHz, 22000). Tento kanál je bezplatný a slouží ryze k demonstraci možností 3D vysílání. Aby však signál vypadal skuteènì trojrozmìrnì, je zapotøebí vlastnit kompatibilní pøijímaè, televizor a brýle. V rámci flotily ASTRA je pak také možné naladit stanici Brava 3D a placené kanály Canal+3D, Sky3D a Viasat 3D.

A jaké vybavení je k pøíjmu 3D vysílání ze satelitu zapotøebí? Na to se podíváme v dalším èlánku.

Ètìte také:

3D TV - je pøipravena na uživatele?

CES: Nová generace 3D TV (1/2)

CES: Nová generace 3D TV (2/2)